cha cha
Je to tanec přinášející jakési rozbouření světového tancování. Z Kuby proniká nejdříve do USA a později také do Evropy. Je z latinsko-amerických tanců nejmladší a její kořeny tkví v rumbě. Je však daleko impulsivnější, rychlejší a veřejně dráždivá. Je výsledkem typického prolínání a spojování jednotlivých prvků tanečních i hudebních kultur francouzsko-haitských a kubánských , respektive španělsko-afrických.
Pokud bychom lidské tělo rozdělili na části dvě – horní a spodní, pak by horní byla evropská ( španělsko-portugalská) a spodní africká (černošská). Určitá soustředěná nápadně klidná část horní by kontrastovala s přebujelou, ířící části spodní. A právě v tomto členění je napjatá krása latinsko amerického tancování.
Hlavním motem příběhu je nikdy nemlknoucí dialog těl muže a ženy ( spíše dívky), kde ještě po tělesnosti pátrající dívenka provokuje, aby opět utekla před tím, čemu neuteče.
Jméno tance možná pochází ze španělského „ CHACHA“ znamenající chůvu, nebo „chachar“ což je česky „ žvýkat listy koky „. Říká se také, že slovo cha-cha vzniklo na Haiti podle zvuku zvonku, na který se hrávalo při tradičních tancích.
ČA ČA je tanec mládí, tanec objevování, tanec hraní, tanec nesplněných tužeb.
